Jan Amos Komenský (dokončení)
Od 60. let 19. stol., kdy se národní uvědomění upevnilo a kdy národ začal usilovat o samostatnost, nabylo prvořadé důležitosti školství, a Komenský byl oceňován především jako evropský didaktik a pedagog, nejen vlastenec. První světová válka akcentuje jeho vroucí, bolestné a statečné vlastenectví, první republika si v souvislosti s budováním samostatného státu všímá Komenského jako sociálního myslitele, kritika a reformátora společnosti. V budovatelské euforii po druhé světové válce, v době iluzí, že se staré sociální utopie stanou skutečností, ukázaly se jako velmi aktuální Komenského snahy racionalizační a mírotvorné. Když zakrátko došlo k vystřízlivění a rozčarování, objevil se v krásné literatuře obraz Komenského s rysy tragičnosti; „muž touhy", který se přes osudové ztráty a prohry nevzdává, nezoufá si, nepřestává pracovat pro budoucnost.
Co dodat k střídání dobových akcentů, s nimiž komeniologové vykládali život a dílo Komenského podle podmínek života své doby a podle zákonů svého srdce? J.A. Komenský tvoří nepochybně spojující článek mezi duchovními proudy reformace (vrchol českobratrské tradice Jana Blahoslava) a raného osvícenství. Humanistická vzdělanost se u něho spojuje s hlubokou vírou a národním přesvědčením. Je zakladatelem moderního školství, předjal osvícenské snahy encyklopedické, ale nad ně pokročil k moderním snahám mírovým a ekumenickým. Po Janu Husovi nejpřednější Čech v dějinách světových.
Německá společnost Komenského uspořádala v polovině 90.let mezinárodní anketu k záměru vydat souborné dílo „Učitele národů" v německém, případně jiném, v současnosti šíře komunikativním jazyce. Ankety se zúčastnilo 125 respondentů (pedagogů, filosofů, historiků, teologů, literárních vědců aj.) z 23 států Evropy, Asie a obou Amerik. Všichni se vyslovili s respektem o Komenského významu pro vědu, výchovu a mezinárodní porozumění a podpořili důležitost a potřebnost učinit jeho dílo obecně jazykově přístupným.
V anketě se ozývají poukazy na některé nové dobové souvislosti dnešního rozválčeného světa, ale podstata zůstává táž - protože je nadčasová. Nově se akcentuje hrozivý sociální darwinismus, perspektiva stálého boje a konkurence, neoliberalismus a moneyismus jako nová náboženství, násilí, agresivita, egoismus, rasismus, planetární krize a úpadek hodnot, nejistota a nestabilita, fragmentárnost poznání, extrémní specializovanost a ztráta souvislostí mezi vědeckými obory. Komenský, srovnatelný se svými velkými vrstevníky, Baconem a Descartem, je na rozdíl od nich reprezentantem komplexního pojetí světa a života, mravnosti a vědy. Představuje lidštější a kreativnější přístup, je nositelem integrace rozumu a citu, hlasatelem mezilidské rovnosti a svornosti, demokracie a humanity. Představuje světové kulturní dědictví, které pomáhá čelit nebezpečí ztroskotání.
J.A. Komenský, tento spravedlivý muž touhy po spravedlivém světě, uvažoval o výchove a vzdělávání člověka v pohnutých dobách války třicetileté; po nešťastné bitvě na Bílé hoře, která znamenala počátek persekuce odbojného národa, sám exulant a psanec, mínil, že člověk se má stát výchovou a vzděláním skutečným člověkem, tj. bytostí rozumnou a mravnou, schopnou poznávat svět a řídit svůj život, hospodařit moudře s dary přírody, pracovat a tvořit, ctít a střežit všechno cenné, co se dochovalo z minulosti, stejně jako objevovat nové.
Syntéza celého myšlenkového dědictví evropské vzdělanosti je dnes - jako za časů Komenského - společným jmenovatelem evropské dimenze kultury a příspěvkem k universální kultuře světa. Je pluralitní, tolerantní, všelidská, demokratická. Její užití, chrésis, je jediná záchrana člověka, přírody i kultury před chaosem, destrukcí,. globálním zničením a smrtí. Je výzvou pro všechny, všichni společně se mají účastnit nápravných prací. Komenský praví: „Chceme, aby k sestavování vševědného díla byli připuštěni všichni, kdo uvažovali o zbožnosti, mravech, vědách a uměních, bez ohledu na to, je-li to křesťan nebo mohamedán, žid nebo pohan, a stejně bez ohledu na to, ke které by se hlásil sektě, ať už je to pytagorejec, akademik, peripatetik, stoik, Essejan, Řek, Říman, starověký nebo současný, doktor nebo rabín, bez ohledu na církev, synodu, koncil, zkrátka všichni, a byli vyslechnuti, co přinášejí dobrého." (Předchůdce vševědy, § 54).
V době, kdy hledáme novou orientaci a nové hodnoty pro výchovu, tak, aby byla výchovou pro člověka, pro vlast a národ, pro Evropu, pro celou planetu, je přirozeně naším nejspolehlivějším průvodcem a učitelem Komenský jako filosof pansofické výchovy k moudrosti člověka a nápravě světa.